Internetové stránky obce Kašnice

        Je nejmladší a nejmenší obcí klobouckého regionu, nacházející se po obou stranách silnice Brno - Hodonín. Kašnice byla založena 30. 6. 1785 ředitelem státních panství, svobodným pánem Kaschnitzem z Veinbergu. V letošním roce si proto připomínáme 215 let trvání obce.

        Území, na němž Kašnice leží, patřilo od založení, tj. od počátku 13. století, premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích a spolu s Klobouky sdílelo období rozkvětu i úpadku s klášterem. První osídlenci přišli z Čech, především z tehdejšího chrudimského kraje, a sice z panství Pardubice (Veliny, Rychlov, Bystřiny), Polička (Borová), Litomyšl (Široký Důl, Třítěže) a kraje opočenského (Křivice, Vostašovice). Všichni byli z reformovaného evangelického vyznání a tato náboženská výlučnost se v Kašnici projevovala až do 50. let tohoto století. Noví osídlenci se v moravském prostředí velmi rychle aklimatizovali a věnovali se zejména pěstování obilí a potom vinařství. K roku 1840 je zmínka o 4 řemeslnících a cihelně , která však sloužila pouze místním občanům. Pokud kloboucké panství náleželo náboženskému fondu, zůstávalo vše při starém a nikomu nevadilo, že kašničtí nemají žádný doklad o tom, že jimi obdělávané pozemky jsou jejich vlastnictvím.

Roku 1820 panství koupili bratři Augustýn a Ignác, rytíři Neuwallové a tito žádali po kašnických nějaký doklad o tom, že jimi obdělávané pozemky jsou jejich vlastnictvím. Protože takový doklad neměli, byla 5. ledna 1830 sjednána smlouva mezi vrchností a obcí, která uznávala stávající situaci za platnou a pozemky za majetek familiantů a žádala na všech kašnických plat 38 zlatých a 9,25 krejcarů ročně, mimo to všechny předepsané daně a příplatky. Dále se zaručuje, že všechny podmínky, dne 30.6.1785 při založení stanovené, jsou všichni povinni zachovávati. Sem patřila zejména povinnost udržovat stromořadí na návsi a pečovat o řádný stav císařské silnice i všech ostatních cest v obci. Familianti mohli svůj majetek se svolením vrchnosti prodávat, směňovat i dávat darem, ale nesměli porušovat vrchnostenská práva šenkování nápojů a honitby na kašnickém katastru. Tato smlouva a všechny pozemky, podle ní k jednotlivým usedlostem i k obci příslušející, byly zapsány do pozemkové knihy dne 1. června 1836.

        Roku 1850 byla obec sloučena s Kloboukami. K opětné rozluce došlo až v roce 1867, kdy se stal starostou obce Karel Otřísal. O osudech obce od poloviny 19. Století nejsou žádné záznamy a tak další zmínka o Kašnici pochází až ze začátku 20. století.

        První světová válka zasáhla i Kašnici. Řada mužů byla poslána na evropská válčiště, aby krvácela za císaře pána. Sedm z nich se už nikdy nevrátilo. Ani život v zázemí nebyl jednoduchý. Nedostatek pracovních sil vedl k tomu, že musely pracovat i děti. Byl nedostatek potravin, šatstva i obuvi. O konci války se v Kašnici obyvatelé dozvěděli 29. října 1918 z Klobouk, kam přišly zprávy z Brna o událostech v Praze. O reakci obyvatel se žádné záznamy nedochovaly, avšak zcela určitě to znamenalo pro obyvatele velkou úlevu a naději, že nová republika bude lepší. Trvalé stesky na nedostatek vody v místních studních vedly obecní zastupitelstvo k rozhodnutí - vystavět veřejný vodovod. Se stavbou se začalo v roce 1928 a již v následujícím roce byly postupně připojovány všechny domy. Kolaudace byla provedena 18.6.1929 a 30.11.1930. Náklady na jeho zřízení byly 254 147,50 korun. Dalším důležitým krokem byla elektrifikace obce, která byla provedena v roce 1928 nákladem 90 536 korun. 15. září 1935 proběhla v obci oslava 150. výročí založení obce. Ve slavnostním průvodu jela selská jízda, cyklisté, legionáři a mládenci s děvčaty v krojích. Zábava trvala až do ranních hodin.

        Na sklonku 30. let se nad naší republikou začaly stahovat mraky německého fašismu. Obecní zastupitelstvo 19.5.1938 odhlasovalo příspěvek 200 korun na obranu republiky. Odhodlání bránit republiku však německý příval nezastavilo. Přišel 15. březen 1939 a z Kašnice se stal Kaschnitzdorf, nastalo nejtěžší období národa. Po vypuknutí války 1. září 1939 mělo tvrdě kontrolované a řízené hospodářství nacistům pomáhat při dobývání světa. Zákazy, nařízení a zvýšené dodávky postihly i zemědělce z Kašnice. Německá říše však neměla dlouhého trvání a její éra skončila již na jaře roku 1945. Kašnice byla osvobozena 17. dubna 1945 postupem pětice ruských tanků, které přijely od Krumvíře v odpoledních hodinách a do 1700 hodin se jim podařilo Kašnici osvobodit. Škody způsobené postupem ruských tanků byly pro obec značné a dosahovaly částky 1 milion korun. Při bojích zahynul čeledín, který sloužil u Ing. Věchtě a Cyril Staněk.

Po válce byl v obci řízen národní výbor a jejím předsedou se stal Ludvík Hanák. Únorové události v roce 1948 proběhly v obci klidně. Na den 29. února byla svolána veřejná schůze národního výboru na níž byl vytvořen jedenáctičlenný Akční výbor Národní fronty do jehož čela byl postaven Rudolf Hanák. v poválečném období se na vedení obce ve funkci předsedy národního výboru podíleli tito občané:

1946 - Ludvík Hanák
1948 - Josef Novotný
1954 - Josef Hanák
1957 - František Loziáš
1960 - Stanislav Crha
1971 - Miroslav Vrzal do 29.6.1976

        V říjnu 1957 bylo v Kašnici založeno Jednotné zemědělské družstvo a podzimní práce již zemědělci konali společně. Prvním předsedou družstav byl zvolen Josef Husák. Později se v jeho vedení vystřídali Růžena Hanáková, Vladimír Chmela, Stanislav Crha, Tomáš Válek, Rostislav Majer, Antonín Kaňa a Ludvík Ševčík. Družstvo hospodařilo na 224 hektarech. V JZD bylo 46 zemědělských usedlostí se 68 členy, z nichž bylo 24 důchodců. Ve stájích bylo 150 kusů skotu a 367 prasat. postupně se zpevňující malé družstvo nebylo schopno udržet krok s moderní zemědělskou výrobou a proto bylo od 1.1.1972 spojeno s JZD Klobouky. V roce 1974 došlo v obci k rekonstrukci silnice 1. třídy procházející obcí, přičemž se zásadně změnil celkový vzhled obce. Od občanů byly vykoupeny části předzahrádek a byla rozšířena silnice na 13 metrů, bylo vyměněno vodovodní potrubí téměř v celé obci, nová kanalizace byla umístěna doprostřed silnice a byly zbudovány chodníky po obou stranách, dále bylo vybudováno veřejné osvětlení. V rámci akce "Z" byl vybudován nový obchod se smíšeným zbožím nákladem asi 350 000,- korun. Při této stavbě bylo také vybudováno dětské hřiště a tenisový kurt.

        V polovině 70. let došlo v rámci imigračního procesu obcí k velmi závažnému kroku v dějinách obce. v červenci roku 1976 zanikl kašnický národní výbor. Dne 29. července 1976 byla na společném plenárním zasedání Kašnice sloučena s kloboukami v jeden administrativní celek. V nově vzniklém národním výboru zasedalo 27 poslanců MěNV Klobouky a 11 poslanců MNV Kašnice. V Kašnici vznikl občanský výbor, který se staral zprostředkovaně o potřeby obce. 15. června roku 1985 byla uspořádána v Kašnici oslava 200 let založení obce. Obcí prošel krojovaný průvod za doprovodu dechové hudby a koňské jízdy z jezdeckého oddílu Krumvíř. Po skončení průvodu byla na tenisovém hřišti taneční zábava s výstavou vína, na které se občané bavili až do brzkého rána.

        V listopadu roku 1989 došlo při tzv. sametové revoluci ke změně vládnoucího režimu jedné strany (KSČ) v režim demokratický a občané kašnice pocítili potřebu opět se osamostatnit od Klobouk. Začátkem roku 1990 proběhlo v obci referendum, v němž se většina obyvatel rozhodla pro samostatnost obce. V červnu roku 1990 došlo k administrativnímu oddělení obce od Klobouk. V listopadu roku 1990 byly volby do obecního zastupitelstva a starostkou již samostatné obce byla zvolena paní Jana Tichlerová. V tomto čtyletém volebním období byla vyřešena otázka likvidace domovního odpadu zakoupením 2 ks kontejnerů, oprava budovy radnice, postavení hřbitovní zdi a přestěhování knihovny. Roku 1993 byl prodán dům č. 52 brněnské firmě Hudson, která jej přestavěla nákladem 14 milionů korun na vinný sklep. Zprovozněním tohoto vinného sklepu došlo i k zviditelnění obce, neboť víno z tohoto sklepu je expedováno s vinětou "Vinný sklep Kašnice" do velké části České republiky. Nyní vlastní sklep pan Valihrach z Krumvíře, jehož značka je známá po celé republice kvalitním vínem. Projekčnímu ústavu byla zadána zakázka na zhotovení projektu vodovodního přivaděče pro obec Kašnice z chystané výstavby klobouckého vodovodu. Pro tuto variantu se zastupitelstvo rozhodlo již roku 1992, kdy byl velmi suchý rok a na horním konci obce pro malou vydatnost kašnických studní netekla voda.

        Ve volbách v listopadu roku 1994 byl zvolen starostou pan Ing. Petr Vysloužil. V tomto volebním období byla provedena výstavba vodovodního přivaděče z klobouckého voodovodu a položeno nové potrubí v části obce a byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení v obci i okolo chodníku do Klobouk. při pokládání vodovodního přivaděče byl zároveň zhotoven nový chodník ze zámkové dlažby okolo hřbitova. Protože obec Kašnice neměla jako jedna z mála obcí okresu Břeclav obecní znak, rozhodlo zastupitelstvo v roce 1995 získat z historických pramenů podklady pro jeho vytvoření. Tento záměr se zdařil a v roce 1996 byl obci Kašnice schválen parlamentem ČR a starostovi slavnostně předán předsedou parlamentu panem Milanem Uhdem v Praze.

        V roce 1996 Zemědělské družstvo Klobouky zaniklo a v roce následujícím vznikla z bývalého Zemědělského družstva Kašnice společnost s názvem Roživa a.s.

        V listopadu roku 1998 byla ve volbách zvolena starostkou obce opět paní Jana Tichlerová. 30.6.1999 byl veřejný vodovod kašnice přepojen na kloboucký a tím byl zajištěn trvalý dostatek vody pro případ suchých let, kdy již studny kvalitou i množstvím vody nestačily spotřebě. V roce 1999 bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovení nových chodníků i s vjezdy ze zámkové dlažby. Na tuto akci byla uvolněna z obecního rozpočtu částka 1 552 000 Kč.

        Na rok 2000 připadlo desáté výročí od osamostatnění se obce od Klobouk a současně i 215 let vzniku obce Kašnice. Pi příležitosti těchto událostí jsme uspořádali v obci zábavný program s malou výstavkou vzorků místních vinařů, výstavkou prací šikovných rukou našich spoluobčanů, výstavkou k historii obce a vystoupením známé dechové hudby "MORAVĚNKA" pro všechny občany, rodáky i hosty, kteří byli srdečně zváni. Opékané selátko zajisté přišlo každému vhod. 14 dní poté se sláva opakovala - bylo tzv. kácení máje. Nutno podotknout, že stejně uspěšné. Obě akce ukázali, že i kašničtí dokáží bavit sama sebe i ostatní.

        Na podzim roku 2002 bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo a také nový starosta - Jiří Hájek. Je mu 26 let a studuje FE MU v Brně.